Kam na výlety

KAMENNÁ VĚŽ na kopci Hvězda je vysoká 24 m. Od ostatních jizerskohorských rozhleden se liší vzhledem i svými zvláštními osudy. Začal ji stavět roku 1847 majitel panství kníže Kamil Rohan. V tehdejším "hladovém roce" se totiž budovala Císařská Krkonošská silnice mezi Libercem a Trutnovem, která měla zajistit práci a výdělek horalům. Organizovaná turistika v této době ještě neexistovala a vyhlídkové věže si mohli dovolit jen majetní vlastníci panství. To byl také případ knížete Kamila Rohana, kterému patřily pozemky na tanvaldsku. Při inspekci prací právě budované silnice do Krkonoš , se arcivévoda Štěpán nadchnul krásnou vyhlídkou z vrchu nad Příchovicemi. Kníže Rohan se chtěl arcivévodovi zavděčit a proto dal výšinu nazvat jeho jménem a na počest slavné návštěvy vztyčit vyhlídkovou věž. Z horní vyhlídky je kruhový rozhled na západní část Krkonoš, město Tanvald s Černo studničním horským hřebenem, na obydlené svahy v údolí Kamenice a Desné a Hřebeny Jizerských hor s Jizerou v pozadí.

 

TANVALDSKÝ ŠPIČÁK - kamenná rozhledna, která vydržela dodnes, navrhoval ji architekt Hemmrich. Na opravdovou rozhlednu čekal Špičák až do roku 1909. Aby si Albrechtická sekce německého spolku, která stavbu připravovala, již předem pojistila úspěch podniku, zaštítila se dvěma jmény , která tehdy něco znamenala. Jedním z nich byl architekt Robert Hemmrich a druhý František Josef I. Rozhledna nestála dlouho osamoceně. Již za rok byla dokončena přístavba restaurace. Dnešní podobu dostal objekt v roce 1930.

 

SMRK - jako nejvyšší hora české části Jizerských hor čekal na svou rozhlednu až do roku 1892

 

KRÁLOVKA - nejznámější rozhledna Jizerských hor. Na horském hřbetě nad Bedřichovem stála dřevěná věž již v letech 1888 - 1906.

 

SLOVANKA - nejstarší železná rozhledna v Čechách. Jako exponát rakouských železáren, stávala kdysi na vídeňské výstavě a tam ji koupili obyvatelé žijící v osadách údolí Kamenice kolem Josefova dolu.

 

JIZERKA - je nazývána korunou Jizerských hor a její dějiny splývají s nejstaršími dochovanými zprávami o Jizerských horách a nachází se pod svahy čedičového Bukovce. Spolu kdysi v Prusku ležící velkou Jizerou patřila Jizerka k nejodlehlejším koutům této části Evropy. Osada byla známá již v 16. století jako naleziště drahokamů, zejména ve zdejších potocích se vyskytujících černých iserinů. Byla zde sklářská huť, celnice i škola - dnes je v ní umístěno muzeum zdejších hor. V osadě je množství restaurací, můžete navštívit známou Pyramidu, nebo některou z dalších pod čedičovým pahorkem Bukovcem, který dosahuje výšky 1004 m n. m. Zde otáčí svůj směr populární Jizerská padesátka. Pro tento závod byla v osmdesátých letech minulého století upravena a vyznačena trasa Jizerské magistrály. Bývá v zimní sezoně upravována rolbou až na Jizerku, odtud pokračuje na hraniční přechod Orle, kde navazuje na obdobnou síť upravovaných tras v polské části Jizerských hor. Vytváří tak jeden z největších běžeckých areálů ve střední Evropě.

 

PETŘÍN - je dnešní název vyhlídkové restaurace na jižním okraji Jablonce nad Nisou. Rozhledna umožňuje z jediného místa přehlédnout Ještěd, Kopaninu, Černou studnici a poskytuje nádherný výhled na Jablonec nad Nisou.

 

JEŠTĚD - nejznámější stavba Severních Čech. Již tři desetiletí je symbolem města Liberce, nad kterým se vypíná do více než tisícimetrové výše.

 

PROTRŽENÁ PŘEHRADA - přehradu na Bílé Desné, která ležela v nadmořské výšce 820 m napustili poprvé 1. června 1915. Na rozdíl od ostatních Jizerskohorských přehrad, měla sypanou hráz. Tato hráz byla 14 m vysoká a 220 m dlouhá a měla zadržet až 400 000 m2 vody. 18. září 1916 byla přehrada napuštěna jen zčásti - bylo v ní 260 000 m3 vody. V půl čtvrté odpoledne viděli dva lesníci, že z hráze tryská na prst silný proud vody. Proto přehradní hlídač ihned varoval obyvatele Desné, aby opustili svoje domy a uprchli na okolní stráně. Někteří poslechli, ale jiní nevěřili a z nich také 62 na to doplatilo životem. Za 70 minut po zpozorování prvního průsaku se náhle hráz u paty protrhla a 18 metrů širokou průrvou vyvalila ničivý proud vody na město Desná. Dosud žijí v Desné lidé, kteří byli svědky onoho osudného dne, jak se nazývá 18. září 1916. Vše připomíná pamětní tabule z roku 1937, která je upevněná na obrovském balvanu, který vlny donesly z hor až do středu obce.